Reklama
 
Blog | Vladimír Saska

Spojit, či nespojit…

Téměř denně se někde můžeme dočíst různé názory a komentáře, tu vybízející demokratické strany k společnému postupu, či dokonce ke společné účasti ve volbách, jindy naopak odsuzujícími podobné aktivity předem k neúspěchu. Každý k tomu má co říci, každý má nějaký názor. Já také.

Nevím zda politici zkusí nají společnou řeč, leč patřím k těm, kteří se domnívají, že nějaký jednotný projekt šanci má. Ostatně když se podívám na to, jak se dokáží prosadit kandidáti případných spojenců v senátu a jak je v druhých kolech dokáží podpořit i voliči oponentů, naplňuje mě to mírným optimizmem.

Jenže senát a senátní volby, jsou o něčem úplně jiném, než volby do parlamentu, či samosprávy. U senátu se (přemýšlející a zodpovědný) volič rozhoduje především ve vazbě na konkrétní osobnost. Ve volbě do parlamentu spíše podle programů a slibů. Když v senátní volbě není v druhém kolem můj favorit, hlas dám tomu, kdo se nejvíce přibližuje mé představě. Jinými slovy, sám si jako volič stanovuji minimální rámec, který mě o umístění mého hlasu přesvědčí. U voleb parlamentních či komunálních takovou možnost nemám a pokud se o můj hlas uchází nějaký společný volební subjekt, musí právě jeho představitelé sdělit, na jakém minimálním rámci se dohodli a co chtějí společně prosadit. A to je možná hlavní otázka, na kterou zatím nikdo z demokratické pravice neodpověděl.

Položit si za cíl odstranit z vedení státu StBáky, dostat loupežníka ze Strakovky a třeba zrušit Rusko-Čínskou expozituru na Pražském hradě, je rozhodně potřebné. Ale kdyby šlo jen o to, pak stačí počkat v poklidných vodách opozičních lavic. Něco vyřeší příroda, či konec funkčního období, něco možná hospodářská krize, jejíž příchod předpověděl na několik pokusů pan Pikora. (Sám mám skoro radost, že mu to konečně vyšlo.)

Takový cíl je k ničemu. Nemá ani smysl vykřikovat obecná hesla o potírání korupce, či preferenci vzdělávání. To je snad samozřejmé, nebo znáte stranu, která má v programu “Uděláme z mladých víc nevzdělaných dělníků a zavedeme nový úplatkový řád” ? Asi ne. Zároveň je jasné, že najít nějaký společný průnik, při mnoha názorových proudech, nebude vůbec snadné.

Ne že bych se cítil být oprávněn politikům radit, ale nějaký nápad bych možná měl.

Existuje jedna oblast, která pomůže všem obyvatelům tohoto státu. Bez potřeby lití peněz do černých děr státní správy, bez ohledu na to, zda preferuji pravici, levici, či puntíkované. A dokonce i bez nějakých legislativních vánic.

Která?

Politici, udělejte pořádek ve státní a komunální správě.

Zajistěte, aby zdivočelá finanční správa respektovala rozhodnutí soudů. Zajistěte, aby se úředníci finančních úřadů začali chovat o občanům a firmám jako k těm kdo je živí a ne jako ke sprostým podezřelým.

Odstraňte vydírání občanů ze strany úředníků. Jak je možné, že město vymáhá „dobrovolný“ dar pod hrozbou budoucích úředních obstrukcí, pokud občan na „dobrovolnost“ nepřistoupí.

Vraťte občanům důstojnost při jednání s úředníkem. Proč, když občanovi vznikne třeba daňový přeplatek, musí žádat o jeho vrácení a ne jen určit kam mu má stát peníze vrátit. Proč se i věci, kde má stát jasnou povinnost, musí jmenovat žádost? Jak je možné, že jsou občané často závislí na osobní libovůli toho kterého úředníka? Když už občan o něco žádá, pak úředník musí vyhovět, pakliže být vyhověno může. A pokud vyhovět nemůže, pak to musí být jasně a čitelně zdůvodněno a ne jen zamítnuto, s hromádkou odkazů na různě propletené paragrafy.

Úředník by měl být při problémech spíše rádcem, než neproniknutelnou hrází. Vždyť snad není normální, že se občané musí se státem, vlastním státem, který živí svými daněmi, stále o něco soudit.

Mimochodem, na řadu z výše uvedeného, není ani třeba být v parlamentu. Je spousta samospráv obcí, které zástupci demokratických stran řídí, avšak evidentně v zájmu občanů nepostupují. Příkladem budiž třeba Český Brod…

Líbilo by se vám, aby se státní i komunální správa vrátily do doby, kdy sloužily (nebo se o to alespoň snažily) občanům a ne naopak? Mě ano a vím o čem píšu.

Souhlasím s tím, že s loupežníkem a šíbry ve vedení státu, je změna kurzu v práci úřadů téměř nemožná. Ruka ruku myje a příklady táhnou. Proto je třeba ve volbách uspět. K tomu je nutné nabídnout občanům nějakou vizi. Vizi, na které se lze shodnout i v rámci široké názorové platformy.

Možná se tak triviální požadavek, aby sloužil úředník občanovi a nikoliv opačně, může zdát pro volební program málo ambiciózní. Nevím. Myslím si, že to na jedno volební období bude řádná šichta, ale mohu se mýlit. Vím však jistě jednu věc a snad si na ni také vzpomenete. StBák, se zoufalým vyjadřováním, chaotickým myšlením, motivován zajistit beztrestnost a příjem ze státní kasy pro sebe a svou rodinu, který se v této chvíli ohání pozicí premiéra, vás porazil jen s heslem „Bude líp“ a PR týmem řízeným psychopatem. Něco jako „Vrátíme stát do služeb občana“, se mi nezdá o moc slabší.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama