Reklama
 
Blog | Vladimír Saska

Loupežníci z povolání, to jsou páni, to jsou páni…

Pod dubem, za dubem…, také určitě znáte tuhle písničku ze známé pohádky . Určitě pobaví. Ale je to jen pohádka. No ne, že by loupežníci již nebyli, na rozdíl od draků, víl a čertů jich je stále dost. Jen již dávno nečíhají po lesech. Ti praví loupežníci dnes nosí kravaty, či svetry a v našich kapsách nemusí hrabat přímo. Používají k tomu nákupy z veřejných (tedy od nás legálně vybraných) peněz a místo bambitek mají úplně jiné prostředky. A nemají strach. Nemají mít z koho strach, protože kontrolují evidentně i ty, kteří by jim ten strach měli nahánět. A nemaje strachu, už se ani své aktivity nesnaží kvalifikovaně zakrývat.

Pamatujete jak se lidé jako Jan Hamáček, či Andrej Babiš a další, jezdili na letiště klanět letadlům s předraženými ochrannými prostředky nevalné kvality z Číny a vydávali to pod taktovkou Čínského velvyslance, za nezjištnou pomoc? Kdo by nepamatoval, může si hezké okamžiky snadno připomenout . A pamatujete jak se taktně neřešilo, že vláda nakupuje prostředky od pochybných společností .

Inu neřešilo. Prostě převládlo přesvědčení, že to v dané chvíli lépe nešlo, že se stát nemohl lépe připravit a situace byla překvapivá. Sice to není pravda, stát mohl ledacos, ale části poslanců  byla nějaká blížící se pandemie a to, jak je na ní stát připraven, úplně fuk. Občan-volič by asi trochu čekal, že poslanci do té sněmovny byli zvoleni právě proto, aby se o jeho potřeby starali. Ale nejspíš to tak buď není, nebo jim to někdo zapomněl říci. Jinak by především poslanci vládních stran dne 28.1.2020 museli hlasovat pro návrh poslance Svobody. Nehlasovali. Ne že by byli proti, prostě se zdrželi, nezajímalo je to. Obzvlášť nepochopitelné to je u poslanců vládního hnutí z řad lékařů a pikantní třeba u paní Věry Adámkové, která se pak o několik měsíců později nezdráhala, být nástrojem prošlapávání Cimrmanovských slepých uliček, při nesmyslném vývoji české vakcíny. Pokud by si někdo chtěl připomenout jména ignorantů, z ledna 2020, může zde.

Dobrá. To vše bylo jaro 2020 a společnost prostě nějak akceptovala, že zakuklenci nevykopli dveře ministerstev a nezjednali „pořádek“ stejně, jako několik let před tím policejní plukovníci na úřadu vlády. Jenže máme tady další jaro a je na čase se zeptat, kam jsme se v boji s nákazou posunuli. Jedna vtipná odpověď z Twitteru dnešních dnů zní, že místo jedné roušky, budeme nosit dvě. No vtipná, on to vlastně ani není vtip.

Nemá smysl se zabývat vším co z vlády vypadne, vláda nemá důvěru nikoho, vyjma hrstky zaslepenců. Ostatně o důvěře jsem před časem psal a nenapadlo mě, že realita bude ještě horší, než to co jsem tehdy cítil. Na nedostatek důvěry obyvatel, si stěžují i sami členové vlády, aniž by si vůbec připouštěli, že pro její vybudování sami nic nedělají. Vlastně ani nemohou, když skoro v každém veřejném vystoupení prokazatelně lžou. I v maličkostech. Ale  existuje ještě něco daleko horšího, co limituje důvěru lidí ve vládu.

Ne, nejsou to papalášské úlety někde v Teplickém hotelu, ve VIP lóži  na fotbale, či předbíhání u očkování. Tím daleko horším pro důvěru lidí je podezření, že někteří politici a úředníci vlastně na celé situaci vydělávají. Teď nemám na mysli předsedu vlády s mega střetem zájmů, u něj je to „normální“, ale například ministra vnitra. Ano našeho Jeníka Udatného Hamáčka, nejen v červeném svetru.

Vzpomínáte, jak před pár dny, do roztrhání těla, bojoval o nouzový stav? Jak vyhrožoval občanům tohoto státu, kteří se chtě nechtě musí skládat na jeho živobytí? Kdo by si nepamatoval „…mám, ale nedám..“  Už jen za to by ho měli občané vyhnat  z vlády klackem, ale mnohem zajímavější jsou dnešní události.

Jan Hamáček se na Twitteru dožadoval omluvy:

O co ve věci šlo? V krátkosti, článek naznačuje, že favoritem Jana Hamáčka na dodávku testovacích sad do škol je firma, která nabízí identické zboží za dvojnásobnou cenu, než další účastník výběru. A Jeník Udatný nám hrdě hlásí, že výsledek byl jiný.

Má pravdu výsledek jiný byl a tak se podívejme, kdo se stal tím spolehlivým partnerem Českého státu…

Podle všeho byla vybrána společnost  Tardigrad International Consulting. Co o ni víme? Tak třeba to, že byla založena v roce 2016 a že disponuje základním jměním ve výši 1000,- Kč. Partner pro možná miliardový obchod státu? Divné, ale nic proti zákonu. Proč ale společnost od svého založení, do dnešního dne, (19.02.2020), nezveřejnila ani jednu jedinou závěrku? To je snad nepřípustné, v rozporu se zákonem, i kdybych pominul i další indikace, jako třeba, že se nitky od ní táhnou k podivnému Ukrajinci s registrací na Kypru a td…  Můžeme se tedy oprávněně ptát, zda Hamáček sám, nebo jeho úředníci už zcela ztratili rozum, nebo veškeré zábrany. Nevím jestli se odpověď někdy dovíme. Ostatně jako občan bych čekal, že začne konat státní zastupitelství, leč jak se zdá, očekávaní je zbytečné, protože – nouzový stav.

A tak se nemohu ubránit pokušení dát do souvislosti lví boj za prodloužení nouzového stavu právě s výběrem firmy, od které by si člověk nekoupil ani ledničku z druhé ruky. A to si přiznejme, že možností bylo více, byly i jiné metody testování a že by hrozilo nějaké dramatické prodlení, podobné tomu z jara 2020, se také nedá říci.

Nevážení členové vlády, máme tu podezření. Podezření jasná, odůvodněná a mířící jediným směrem – nejen že nám lžete, ale s vysokou pravděpodobností někomu umožňujete, aby si z našich peněz udělal krmelec. Jak krásně to koresponduje s tím, že zároveň berete odměny zdravotníkům, kteří rok padají na hubu.

Vím, že vám o nějakou naši důvěru nejde, to jsou jen kecy, ale možná byste se mohli zamyslet, zda se spokojíme jen s politickou odpovědností.

 

 

Reklama